Náš tip
Facebook Twitter Obálka knihy - Ondřej Hejma - Fejsbuk

Fejsbuk

Ondřej Hejma

Koupit knihu
Koupit knihu na serveru palmknihy.cz Koupit knihu na serveru palmknihy.cz
Koupit knihu na iTunes Koupit knihu na iTunes

Rok vydání: 2012

Cena: 179 Kč


Formáty knihy: ePub | Mobipocket | PDF pro čtečky | PDF

Pražský muzikant a novinář podává vyjímečný autobiografický pohled na tuto zemi v posledních čtyřiceti letech. Vzpomínky na Václava Havla i Josefa Škvoreckého se mísí s pátráním v komunistických archivech i svědectvím z dob revoluce a budování kapitalismu, aby se nakonec spojily v ryze osobní příběh vrcholící v New Yorku na podzim roku 2011. Představte si život v lágru s ruskejma tankama a pak ten druhej díl, uprostřed krutý kapitalistický džungle a demokracie. Jako by jeden svět nestačil. Všechno probíhalo podle plánu dokud jsem nevkročil do města Satanova, kterýmu se říká New York City neboli Njujáč. Pan Václav, Velekněz a spousta mejch kamarádů vás zvou na cestu. Akceptujeme chaos, ale nevíme jestli chaos akceptuje nás. V hlavní roli hudba milenka, pokušitelka, nejlepší kamarádka, první i poslední pomoc, továrna na sny, milovaná droga a vůbec, jak říká Oskar. A taky mír a přátelství mezi národy.


Středa 15. 12.

Věděl jsem, že se Pětník bude nějak vymlouvat, a docela mě zajímalo, co bude ten trumf, kterej vynese na závěr. Že to bude mrtvej pes, jsem vážně nečekal.

Ahoj,
ozývám se, jak jsem slíbil... Myslím, že by bylo dobré zachovat tradici a někde se sejít na Štěpána jako obvykle. Tady u nás s tím počítám na sto procent – slibuju a osobně se Ti zaručuju!!! – již příští rok, při příležitosti „kolaudace“ nového domu. Letos to však není nejlepší nápad. Navrhuju tedy tyto alternativy:
1) Masečín (pouze „pánská jízda“?)
2) U vás (návrat k tradici?)
3) U Dušana
4) U Caldů (popř. jinde v hospodě)

Zdraví Pětník

P.S. Letošní rok je nějakej špatnej. Velký problémy se stavbou (budeme muset vyměnit asi celou střechu) a představ si, že nám ještě k tomu předevčírem umřel pes.

Tak jsem to přeposlal Dušanovi, aby viděl, jakýho má kamaráda, spolužáka a kolegu z kapely, pustil jsem to z hlavy a začal se chystat na cestu sněžným mořem od nás z Řevnic do Prahy.

Na jolku na Hradě jsem tím pádem přišel jako jeden z prvních, přestože jsem ten kopec ze Všenor nahoru jel asi půl hodiny, ale Dušan tam byl ještě dřív. Popíjeli jsme víno, probírali nejnovější vládní krizi a čekali na Velekněze. Ten přišel s malým zpožděním, zato ve velký formě. Nejdřív nás zkoušel z toho, jestli jsme dneska četli noviny, pak předčítal esemesky německejch poslanců, hromadně měnících svoje eura za český koruny, který si ukládají do našich bank. Ale do kterejch, nechtěl říct. Nakonec ukazoval, jak by Švejnara vyhodil od zápočtu z ekonomický teorie, a vůbec se choval rozverně.

Když jsme vyřešili tu vánoční vládní krizi, shodli jsme se, že mej-dan se konat musí a druhou nejlepší variantou je udělat ho brutálně v Masečíně v tý narkomanský díře, ale ne jako pánskou jízdu, jak to navrhuje renegát Pětník. Pěkně s holkama, a hlavně s Naděždou. Nakonec, ať ten humus vidí a pochopí, proč je to všechno tak důležitý.

Pak jsme se odebrali do Dušanova nově staromládeneckýho doupěte na Vinohradech, a když už bylo k půlnoci a láhvinka ruskýho koňaku z Oděsy pomalu brala zasvý, nastínil jsem roadmap cesty do Ameriky. A se zlou jsem se potázal.

Nejdřív se o tom vůbec nechtěl bavit a dost přímočaře prohlásil, že si něco takovýho neumí ani představit, ani se Štěpánem, ani se mnou. Já na to, že tohle by bylo s oběma najednou, a to je něco jinýho. On zas, že do Ameriky nepojede, pokud tam nebude minimálně přednášet v Chicagu, a já na to, že zařídím takovej program, že bude zírat. To ještě netuší, že bude kreslit a malovat.